Střelec 13. 09. 11:50 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
Reakcia na [2][1] RE: RE: RE: RE: Nový diela Steina a Barbariča Ediční plán Arga na druhé pololetí 24 je v tom případě neaktuální, protože s tím nepočítali. Takže budeme doufat, že to stihnou i bez aktualizace edičáku. |
|
Ďuro Č. 06. 09. 11:27 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
Reakcia na [3][2] RE: RE: RE: Nový diela Steina a Barbariča Mala by byť do konca tohto roka ešte. Tak uvidíme. |
|
Střelec 23. 08. 10:32 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
Reakcia na [5][3] RE: RE: Nový diela Steina a Barbariča Takže se pánové konečně dokodrcají do Košic a patrně bez větších meziher. Předpokládám, že česká verze nebude dřív, jak v polovině příštího roku. |
|
Ďuro Č. 08. 08. 14:54 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
Reakcia na [8][4] RE: Rogan Áno, ale nepíšem ho ja. :) |
|
Ďuro Č. 08. 08. 14:53 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
Reakcia na [7][5] RE: Nový diela Steina a Barbariča Košický prípad nazvaný Prekliata kniha vyjde na jeseň. ;-) |
|
Střelec 30. 07. 14:54 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[6] Šarkan Jak to vypadá s dalším Šarkanem? Mohlo by se hodit, že některé lokomotivy slovenských/hornouherských úzkokolejek měly namontovaný typicky americký doplněk – rámový pluh známý jako „cow catcher“, byť v relativně subtilním provedení: http://diskuze.modely.biz/…oad/file.php?… Další foto stroje s tímto pluhem (z jiné stanice) je v příslušné diskusi o něco výše… |
|
jakubkk 29. 07. 15:34 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[7] Nový diela Steina a Barbariča Zdravím, chcem sa opýtať ako to vyzerá s ďalším dielom Steina a Barbariča, ktorý tu bol spomenutý v apríli – už sa neviem dočkať ako sa bude uberať príbeh Jaroša – objaví sa tam aj on? Vopred vďaka za odpoveď. |
|
Sokolík 30. 06. 11:16 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[8] Rogan Dobrý den, na facebooku Brokilonu jsem si přečetl, že vzniká nový epický román o Roganovi. Je to prosím pravda? Díky za odpověď. Sokolík |
|
Střelec 14. 06. 13:11 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[9] naražení na kůl Naražení na kůl bylo oblíbeným trestem na východ a na jih od Moravy až do první poloviny 20. století. V zásadě ho lze rozlišit na dva druhy – rychlé, provedené stylem „jak to vyjde“, tedy napíchnutím na kůl stylem „vrazíme mu to mezi půlky, trošku zatáhneme, vztyčíme kůl a o zbytek se postará gravitace a oběť svým vrcením“, což mohl být relativně krátký, i dost dlouhý proces v závislosti na tom, čím kůl uvnitř oběti prošel. Druhý způsob byl odborný, který popisovaly katovské příručky z přelomu 17. a 18. století – včetně pár náčrtů. Vzhledem k tomu, že trest měl být odstrašující, šlo u odborného naražení o to, aby se odsouzenec na kůlu cukal a řval co nejdéle. Popis v originální příručce, kterou jsem kdysi viděl v nějakém moravském archivu, popisoval jak kůl, tak způsob naražení. Z instruktážních ilustrací odhaduji, že kůl byl zhruba 4–5 m dlouhý, nepříliš silný (zřejmě jasanový) a připomínal tvarem a průměrem tyč na teepee. Uprostřed byla vsazená příčka, spodní konec byl silnější (vsazoval se do země), ke hrotu se kůl zužoval. Připravený kůl byl následně až po příčku protažen odsouzencem od konečníku někam do oblasti klíční kosti tak, aby nenarušil žádné důležité vnitřní orgány, ani odsouzence nezadusil. Šikovný kat tak narušil jen konečník, bránici a hrudní koš v oblasti klíční kosti (tedy tři otvory, zatěsněné kůlem). Příčka odsouzenci bránila ve sklouznutí na zem, aby se nemohl postavit po vztyčení kůlu a pěkně na něm visel. Výdrž odsouzence pak záležela na tom, jak dalece kat narušil jiné, než výše uvedené části těla. Počítalo se s tím, že zhruba za čtyři dny zabije odsouzence sepse, dehydratace atd. Kůly s odsouzenci měly být vztyčovány u městských bran, na důležitých křižovatkách a dalších podobných místech… |
|
Střelec 24. 05. 12:46 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[10] překlad Tak mi minulý čtvrtek Dáreček dodal čerstvé čtivo (Lukačovičovou, Correiu a Lovce čertů). Přelouskal jsem to v uvedeném pořadí, Lovce čertů dorazím dneska. Není to špatné, jen v pár detailech trochu skřípe překlad (mj. pažba pušky nemá hrdlo, ale krk), ale na současné poměry je přesto nadstandardní. Pokud by se někdo pozastavoval nad popisovaným účinkem „jezdecké karabiny“, tak jde o trombón, alias „rumcajsku“ a popis sedí – jeden kousek vlastním v perkusu a popis účinků odpovídá praktickým testům. Průraznost ale velmi rychle klesá s rostoucí vzdáleností. Navíc tahle hračka dost kope. V textu pobíhá celkem dost křesadlovek, ale v té době hrály v Evropě prim doutnák a kolečko – mimo Středomoří a Balkán se křesadlo masově prosadilo až koncem třicítky, tedy cca 100 let od prvních pokusů. Co se týká dobové stravy, asi by nebylo od věci kontaktovat PhDr. France, známého jako „docent Jídlo“ a konzultovat s ním, co se kdy vařilo, jedlo a pilo. Realita je dost daleko od našich představ. Brambory se jako potravina prosadily až za Marie Terezie (do té doby byly spíš na okrasu), paprika (alias „turecký pepř“) na tom není o mnoho lépe, byť se patrně rozšířila o dost dříve. Klasický guláš se v Čechách objevuje na začátku 19. století v Karlových Varech, kam recept dotlačili bohatí návštěvníci z Uher. |